Informace pro zákonné zástupce, opatrovníky, eventuálně jiný nutný doprovod:

1.Po dobu vyšetření  a psychoterapie musí být zákonný zástupce (rodič, opatrovník, doprovod z DD…) přítomen v prostorách zdravotnického zařízení, pokud není ve vyšetřovně, musí čekat v čekárně. To platí pokaždé, pokud není písemně sjednáno jinak. Pokud rodič dá souhlas k tomu, aby dospívající (ne dříve než po dovršení 16.roku věku) navštěvoval psychologa bez doprovodu, rodič stále zodpovídá za dítě, zejména po odchodu z ambulance.

2.Pokud rodič přesto odejde z prostor ambulance a poruší tím tak pravidla poskytování zdravotní péče, psycholog intervenci ukončí bez náhrady.

3.Pokud je nezletilý pacient umístěn pravomocným rozsudkem soudu v pěstounské péči, je nutné před vyšetřením doložit do zdravotnické dokumentace našeho ZZ kopii tohoto rozsudku s vyznačenou právní mocí. Totéž platí i pro dospělé pacienty se omezenou způsobilostí k právním úkonům, kterým byl soudem přidělený opatrovník.

Informace pro MŠ, ZŠ,  eventuálně SŠ:

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli,

vážení výchovní poradci, vážení metodici prevence,

vážená paní třídní učitelko,  vážený pane  třídní učiteli,

pokud jste na této stránce, zřejmě jste byli požádání rodiči svého žáka či studenta o vydání Zprávy o žákovi pro účely vyšetření dětským klinickým psychologem. Mnozí instinktivně zareagují slovy „Nechť si zprávu psycholog vyžádá“, neboť jste tak zvyklí z praxe pedagogicko – psychologických poraden, které jsou však rovněž školskými zařízeními.

Naše ambulance klinické psychologie a dětské klinické psychologie je však zdravotnické zařízení. Nemohu si tedy „jen tak“ u Vás objednat zprávu o žákovi bez písemného souhlasu zákonného zástupce. Navíc pokud bych tak činil, již tak přeplněná ambulance by nezvládla tolik administrativních úkonů (napřed by přišli rodiče žáka, museli bychom sepsat souhlas s vyšetřením ,pak souhlas s poskytnutím zprávy školy zdravotnickému zařízení, poté žádost odeslat….), to zkrátka není možné. Proto za jednodušší a právně čisté považuji vložit rodiči zprávu o žákovi do zalepené obálky (mail v ambulanci nepoužívám kvůli ochraně údajů).

Důvodem je objektivizace údajů a informací o žákovi – pacientovi, protože asi většina z nás z praxe zažila situace, kdy rodič z něčeho viní školu (učitele, ostatní žáky….). Na jedné straně je vcelku pochopitelné, že rodič vidí své dítě subjektivně, na druhé straně pohled pedagoga bývá tím velmi cenným a často nezastupitelným zdrojem objektivních informací. K tomuto kroku jsme  přistoupili v naší ambulanci v Prostějově a Hranicích  před několika lety poté, co   jsem nabyl dojmu, že pokud má dítě problém ve škole, tak cca 70 % přicházejících  rodičů  „za všechno může vždy škola“, což není možné už z prostých statistických důvodů a poznatků. Často to buď není pravda, nebo je pravda někde na půli cesty a jenom málokdy je problém čistě ve škole. Abych byl přesný, nejde mně o hledání pravdy, ani o denunciaci nikoho, ale o účinnou pomoc dítěti, která nemusí spočívat v rychlé  změně školy.

Pro naše vyšetření a eventuálně  následnou péči je důležitý volný popis toho, jak se žák projevuje ve škole, v učení, zda se zhoršil, zlepšil či je výkon konstantní, jaké je jeho chování, jaké jsou změn v chování, jaká je příprava do školy, zájem rodičů, spolupráce se školou, dává mně to nahlédnout do toho, proč když je dítě ve střídavé výchově, tak škola zná jen jednoho rodiče, postavení v kolektivu, vztahy s ostatními, má či nemá alespoň nějakého kamaráda….

U předškolních dětí  – zda sociální vývoj, vývoj psychomotorických složek, sebeobsluhy,   seberegulace, vývoj řeči, vrstevnických vztahů a dalších složek je očekávatelný, nebo zda dítě něčím vybočuje…..spolupráce se školkou…

Pod vlivem internetu dnes rodiče chodí do ambulancí psychologů s prefabrikovanými diagnózami typu „moje dítě má ADHD, autismus, panické ataky, depresi….“.  Například u dítěte, které najednou začne „být nepozorné a asi má ADHD“ se zjistí, že se v prospěchu zlepšil/a, ve škole učitelé žádnou nepozornost nepozorovali, ani šikanu udávanou rodiči, tedy dojde k objektivizaci a pak se třeba zjistí, že dítě je úzkostné, emočně labilní, trpí  neúměrným tlakem rodičů  na výkon sportovním oddíle (nebo se rodiče rozvádí,  nebo probíhá nelítostný boj o dítě….nebo má rodič extramatrimoniální vztah a z dítěte si dělá důvěrníka, nebo mu někdo kupuje nikotinové sáčky, tzv. velo“….).

Pro Vámi poskytnutou zprávu nemám žádný formulář, neboť formuláře nevytvářím. Cenné jsou pro mě spontánní informace, jak dítě vnímáte Vy, eventuálně Vaši kolegové. Stačí odstavec.

Předem Vám děkuji za spolupráci a projevenou důvěru.

      Mgr.et Mgr.Zdeněk Kolařík,

      klinická psychologie a psychoterapie,

      dětská klinická psychologie

Informace pro soudy a orgány činné v trestním řízení:

 Soudy:

 Občasnou  výzvu některých soudů  typu „pošlete nám kompletní zdravotnickou dokumentaci…“ nemůžeme naplnit, neb je to požadavek nezákonný. Rovněž nenaplníme požadavky typu „Zodpovězte otázky soudu….“ a následuje seznam otázek patřící do znaleckého posudku. Nevíme, nemůžeme zodpovědět. Takové otázky obvykle nesouvisí s poskytováním zdravotní péče.

Dokážu lidsky pochopit nouzi soudů o znalce, natož znalce kvalitní. Tento nedostatek však nelze  sanovat nereálnými požadavky ze strany justice na poskytovanou zdravotní péči.

Nám doručený dopis obsahující informaci o tom, že „při jednání dne toho a toho dali oba rodiče nezletilého souhlas do protokolu…poskytněte zprávu“ je právně zcela insuficientní, NENÍ to kvalifikovaný souhlas s pokytnutím Zprávy z vyšetření.

Pro informaci,  zákonný zástupce nebo dospělý pacient (nebo jeho opatrovník….) obdrží od nás proti podpisu Zprávu z vyšetření, pokud si pro ni příjde (viz záložka Vyšetření) a tu pak může sám soudu předat. Znovu připomínám, že nemůžeme soudům sdělovat nic nad rámec zákona.

Občas se stane, že policista/policistka chtějí po mně kompletní zdravotnickou dokumentaci poté, co dají rodiče nebo pacient souhlas.  Nevydám. Nemůžu, je to nezákonné. Někdy přitvrdí, že to chce paní státní zástupkyně a citují odkaz na TŘ, § 8, odst 1), ovšem „pozapomenou“ na odst. 4) téhož paragrafu TŘ.

Pro obě složky  (justice, OČTŘ), ale i pro orgány typu OSPOD po četných zkušenostech připomínám, že každé zdravotnické zařízení má odborného zástupce (§ 14, zák. 372/2011 Sb., v platném znění), u nás „vedoucí psycholog“,  a na toho je potřeba se obracet s případnou žádostí o cokoliv, nikoliv na jednotlivé zaměstnance.

Informace o platbách:

-Mezi PACIENTEM NEPLACENÉ, respektive zdravotní pojišťovnou HRAZENÉ  patří zdravotní péče : krizová intervence, klinicko-psychologické-vyšetření (psychodiagnostika) a psychoterapie individuální a rodinná.

-Dovolujeme si upozornit, že úkony, které nejsou zdravotní péčí ve smyslu poskytování zdravotních služeb dle přísl. ust. zák. č. 372/2011 Sb., v platném znění, jsou zpoplatněny. Mezi ně patří poradenství, forenzní poradenství a podobně. O případné platbě obdržíte informaci předem.

–